vypravěčka příběhů

neděle 8. března 2020

Princezna z Hanoje










Zkrášlovací den. Čas na pedikúru. 

Abych byla v klidu, raději jsem ještě den předtím obrousila své paty. Také to děláte? Při vstupu do přetopené místnosti plné lidí sem skoro nemohla dýchat. Začala sem kašlat a paní klientka vedle mne se tak ošklivě podívala, jako bych byla ta nežádoucí. Ale když jsem zazoomovala její mobil, měla tam fotku muže opilého a držícího v ruce půllitry. Abych zase někomu nekřivdila, možná to nebylo na mne. To je ale asi jiný příběh. 

Poprosila jsem o trochu vody a zbytek procedury jsem ani raději nedýchala, abych třeba náhodou nekýchala. Mlčela sem. Ženy nejspíše zahloubané do aktuálního tématu. Nebo se mýlím? Jo a ještě vietnamský muž, který byl asi také hodně zahloubaný, protože mi dokonce dvakrát fiknul kůžičku a musel použít dezinfekci a ta vám snad bolí, pálí ještě více než to malé zranění. Nemluví. Jeho středobodem je moje pata. Nadře se. No nedám mu to teď zadarmo, takže mne potom masíruje lýtka, paty a nárty s takovou intenzitou až to bolí. Ten výsledek ale stojí za to. Nožky jako nové, lehké a spokojené. 

Všichni už odešli. Prosím o kombo zda by mi slečna neudělala manikúru při zvuků vietnamského Hip Hopu. Měla jsem štěstí, protože to zrovna byla majitelka a asi nespěchala takhle při sobotním večeru domů. 

60 min manikúry plus jeden dlouhý milostný smutný příběh mladé princezny z města Hanoje. Dozvěděla jsem se snad více než jsem chtěla. Už dávno jsem pochopila, že jsem prostě ten typ ženy, ta houba, co všechny informace nasává a chápe. Napojí se a snaží se verbálně pomoci všem ženám. Ženám různých národností, věku, statusu. Prostě ta paní co dává rady jak žít šťastný život. 

Dozvídám se jací jsou Vietnamští muži, co rádi dělají, jak se chovají v začátcích vztahu, kdy prochází fází zamilování. Jaké jsou jejich vlastnosti a jaké mají tradice. A na závěr mi ta hezká princezna pověděla o svých snech a tužbách. Ptala se mně zda bych nerozkódovala ten její dvouletý vztah. Ptala se. Proč se chová tak chladně, naštvaně, lže všem a hlavně sám sobě ? Myslela si, že mávnutím kouzelného proutku vše rázem změním. Obejmula jsem ji.

Lidské duše jsou křehké. Jako vztahy. Jako láska. Pečujme o ně každý den, večer, noc. A buďme prosím sami sebou. Zachovejme tu přirozenou krásu každé osobnosti, i s těmi nedostatky. To nejsou nedostatky, ale sám život. Určitě se najdou muži, kteří je ocení a budou uctívat. Jako princeznu nebo královnu.  



Tak hezké MDŽ!

Vaše Sweetest Dot.

Share:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blogger Template Created by pipdig