Smutek

 

Březen 2018

  

Tento příběh je věnován všem lidem, kteří věří v lásku a svůj smutek dokáží dát najevo.     

Věříte v Boha? Tuto otázku jste si jistě každý za svůj krátký život položili. Ano, někdy se vám zdá život absurdní a tak moc křehký v jeho bytí. Nesnesitelná křehkost bytí to je! Křehkost jako skořápka, pod kterou se zrodí nový začátek. Nový život. Nový začátek všeho. Člověk někdy tak moc chce žít! Je to většinou právě v ten moment, kdy cítí jak se mu ztrácí ta jiskra jiskřička a začne se bát. Bát o svůj křehký život. Věnujme mu trošku té pozornosti a neberme ho na lehko. Jako například ten barevný kabátek z hedvábí do zimního počasí. Opečovávejme se a mějme rádi každý okamžik, který právě prožíváme. Ten je unikátní a je náš.   

Z naší lásky se zrodila láska. 

Láska největší a tu opečováváme. Když se narodí silný jedinec jako náš poklad, plný zdraví a síly. Bereme zdraví jako něco o čem se vůbec nepřemýšlí. Až do chvíle, kdy ta skořápka praskne a praská a my jsme úplně bezradní a v šoku. Na některé situace se prostě člověk nikdy nepřipraví ani v těch nejsmutnějších a nejděsivějších snech. Ne sen to nebyl, i když bych si to přála. Dědičné dispozice a síla osudu to naše kuřátko oslabily a už to nikdy nebude takové sebejisté a bez strachu. Čas je relativní a strašně pomalu to utíká za těmi nemocničními mřížemi. Modlí se, aby všechno bylo v pohodě. Doprovází a vyprovází příchozí návštěvníky. Brečí do peřin a objímání nemá konce. Rodinný kruh, který je pevný a láskyplný nám pomáhá najít tu správnou imunitu a smíření se strachem. Po pěti dnech odcházíme z nemocnice domů.   

   

V minulosti za dobré zdraví lidé obětovali své dary, aby uchlácholili boha. Aby si ho získali a měli čisté srdce a poklid v duši. V dnešní době chlácholíme doktory a psychology. Je to v podstatě to samé, jen někdy člověk potřebuje více odvahy se s nepříznivou situací poprat.      

Někteří lidé svůj smutek propijí, probrečí, překřičí, protančí. Někteří se modlí za Boha. Jiní si to musí prožít naplno, někteří sportují. Pak jsou tací, kteří chtějí rychle zapomenout. A pak jako já, kteří hledají na té cestě symbol, který je pohladí po duši a předá další poselství. Abychom si uvědomili jak křehký je ten náš život a jak je až nesnesitelné vidět trpět naše nejbližší. Obzvlášť v dnešní době. Takový je prostě život plný lásky i smutku.     

S láskou Vaše Sweetest Dot.