Dívka se slunečnicemi

Dívka se slunečnicemi.

Tak by se mohl jmenovat tento příběh. Fotku si prohlížím dlouho. Prsty na klávesnici mne vedou intuitivně někam úplně jinam. Do ženského světa. Tak vítejte!

Žena je jako slunečnice. Tak silná a jedinečná jak jen může být. Její jádro, epicentrum je hluboké, plné fantazie, emocí a takové síly jakou má jen žena hluboko zakořeněnou…od přírody. Nejdříve je to hvězdička, potom hvězda, která udává směr kudy jít. Posvítí vám na cestu a ukáže směr. Ten správný kde právě vysvitne to slunce, které má tak ráda. Díky němu se cítí krásná, odvážná, vábivá, sexy a nabírá sílu, kterou potřebuje. Potřebuje k tomu, aby své okvětní lístky dobře opečovávala a chránila před větrem. Jako svého partnera, děti a všechen ten kruh nejmilovanějších.

Dětská hra s okvětními lístky sedmikrásky či slunečnice na MÁ MĚ RÁD NEBO NEMÁ MĚ RÁD je vlastně imaginace toho jak ten příběh touhy dopadne. Je to loterie padesát na padesát a my si tajně od dětství přejeme, aby nás on/či ona milovali.

Kulatá hlava slunečnice vábí včely a působí díky nim tak trošku nebezpečně. Ty včelky dělnice se stanou buď naším kořením života jako naše průvodkyně. Nebo jsou takové naše obavy, bariéry a negativní zkušenosti, které nás buď posunou do výšin a nebo na chvíli skloníme hlavu a čekáme na zázrak. Spousty lidí se na nás chodí dívat a snaží se pomoci. Každý po tom svém, dávají rady a říkají, že vše bude v pořádku. Jen začít znovu. V tom svém životním kruhu, opečovávaném nejbližšími.

Vnitřní síla každého z nás je zakořeněná v půdě - rodině, ve které jsme žili a následně žijeme. Někomu to trvá déle, někdo se otřepe rychle.

Až jednou opět vysvitne to naše žluté slunce a my s úžasem kráčíme za ním a necháme se pohltit jeho třpytivou září.

Tak jak to celé dopadlo? MÁ MĚ RÁD? …

Vaše Sweetest Dot.