Ve 20 letech v naivním období si přeji aspoň pět dětí. Po 10 letech v rozlétaném období si přeji aspoň tři děťátka. Ve 35 letech kdy potkáte toho pravého, dvě děti. Osud a vaše přání se splní, i když ne úplně v pravém slova smyslu. A máte jednu nádhernou holčičku, která vám vše vynahradí.
Pro mne je a už bude toto téma bolestivé. Ale Elizabetka mi dnes ukázala jak výjimečná, milující a citlivá holčička to je. Maminko, ukaž mi prosím kde máš to bebíčko? Ukazuji ji ruku a vpich po injekci kde mi brali krev, okolo malá modřinka. Neboj mami, já tě vyléčím! Běží si pro svoje nástroje a podává mi dětský šálek a v něm vodu. Ťukneme si, na zdraví. Sedne si na můj klín a velmi velmi něžně pohladí mou tvář. Dívám se do jejích očí a cítím obrovskou lásku, napojení, empatii a usměji se. Tak a teď ti udělám účes a namaluji tě,abys byla princezna jako já. Co chceš být? Ariel, Zapanzl ( Zlatovláska) nebo Elza? Tak Zapanzl odpovídám. Dobře, vem si křupku. Bere do ruky malování a vybírá mi žluté stíny. Češe vlasy různými kartáči a zdobí je copánky a sponkami. Mami, I love you a tatínka taky. I love you too, princezno Elizabetko!
To jak se na mne dívá dokáží chápat snad jen maminky a naše maminky a jejich maminky. Mrazí mne po těle a já ve svých 41 letech zažívám poprvé. Poprvé opravdovou lásku mezi dcerou a matkou. Je výjimečná, sladká, něžná a odrazem vás.
Taková malá Alenka je ta moje Elinka.
Tvoje maminka Alenka
Žádné komentáře
Okomentovat